Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Odraz Ústavy ČSR 1920 v Ústavě České republiky
Pažourek, Kryštof ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je odraz Ústavy Československé republiky z roku 1920 v nynější Ústavě České republiky. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké byly stěžejní inspirační zdroje při tvorbě Ústavy České republiky a především, jak moc se nynější základní dokument státního uspořádání liší či naopak shoduje s Ústavou Československé republiky přijatou roku 1920. V první části se práce nejdříve zaměřuje na historický kontext provázející vytvoření a přijetí Ústavy České republiky, zejména popisuje důležité společenské změny v roce 1989 a následný rozpad federace. Po pochopení historického kontextu doby je čtenář seznámen s procesem tvorby a následného přijetí Ústavy České republiky. V této části se práce také věnuje samotným inspiračním zdrojům Ústavy ČR, a to zdrojům historickým, filozofickým a zahraničním. Druhá část bakalářské práce již patří samotné komparaci Ústavy ČSR z roku 1920 a Ústavy České republiky. Při tomto srovnání je kladen důraz jak na moc zákonnou, výkonnou a soudní, tak také na celkové pojetí základního dokumentu státu. Práce přináší čtenáři ucelený přehled tvorby Ústavy České republiky a jejích inspiračních zdrojů.
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Integrace republikánské politické teorie: konceptuální přístup
Halamka, Tomáš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Republikánská politická teorie bývá často rozdělována na neo-římský a neo-athénský republikanismus. Obě varianty chápané odděleně však poskytují pouze úzký a nekompletní obraz republikanismu, který přichází o řadu významných teoretických vhledů. Předkládaná práce naopak přichází s tezí, že z historického i teoretického hlediska může být přesnější a přínosnější chápat neo-římský a neo-athénský proud jako dvě větve jednotné a integrované republikánské tradice. Práce začíná metodologickou diskusí otázky, jakým způsobem může být integrované pojetí republikanismu zformulováno, a vysvětluje důvody svého příklonu ke konceptuálnímu přístupu a k volbě morfologicky orientované metodologie Michaela Freedena. Práce dále pátrá po nejranějších dochovaných formulacích republikánských konceptů ve starověkém Řecku a Římě a diskutuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Poté přesouvá pozornost na vývoj těchto konceptů v období klasického republikanismu v renesanční Itálii, raně novověké Anglii a Americe 18. století. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější artikulace současného neo-římského a neo-athénského republikanismu. Poslední kapitola shrnuje a syntetizuje nejvýznamnější zjištění: (1) Existence dvou separátních narativů neo- římského a neo-athénského republikanismu nebyla prokázána ani ve starověku, ani v...
Polemika o americkém republikanismu
Nejedlá, Veronika ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá polemikou o americkém republikanismu, který měl představovat ideovou výzvu zavedenému obrazu liberalismu, jako hlavnímu myšlenkovému zdroji americké revoluce. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola reinterpretuje texty republikánské syntézy, která je vyjádřena v díle Bernard Bailyna a Gordon S. Wooda. Druhou kapitolu tvoří zástupce Cambridžské školy - J.G.A. Pocock. Cílem práce je ukázat na rozpory mezi jednotlivými autory a pokusit se rozhodnout debatu, která byla rozpoutána kolem jednoho z Otců zakladatelů, jímž byl Thomas Jefferson.
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
Demokracie je agon: k Machiavelliho populistickému republikanismu
Bíba, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Velek, Josef (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah agonismu a demokracie. Práce se snaží obhájit tezi, že určité problematické aspekty současných liberálních demokracií nemají svůj původ pouze ve změně sociálních podmínek (objevení se masové demokracie, nárůst komplexnosti moderních společností), které učinily původní demokratické ideály nerealizovatelnými, ale že jejich původ spočívá v zapomenutí na agon. Tento agon je chápán jako konstitutivní rys demokratické společnosti a jeho zapomenutí je v práci chápáno jako nikoli náhodné. Tuto tezi se snažím obhájit prostřednictvím výkladu dialogu mezi populistickým republikanismem (Machiavelli) a republikanismem elitářským (Guicciardini) jako zdrojů moderní demokratické tradice. Práce ukazuje, že v Machiavelliho politické teorii jsou přítomny dva druhy agonu - agon pragmatický, jehož podstatou je konflikt jako základní forma sociální koheze, a agon strategický, jehož podstatou je troufalé egalitářství, jímž se občané druhého řádu domáhají rovnosti na občanech prvního řádu - a že jejich vzájemná kombinace tvoří nejenom osu Machiavelliho pojetí politična ale i svobodné republiky a demokracie. Proti tomuto pojetí je postaven rozbor Guicciardiniho elitářského republikanismu. Tento rozbor ukazuje, jednak jakým způsobem je požadavek rovnosti strategického agonu falšován a nahrazován...
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Konflikt v Severním Irsku
Sikorová, Tereza ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracovat problematiku severoirského konfliktu a jeho řešení a určit, co je podstatou konfliktu a jaký je jeho možný vývoj do budoucna. Z důvodu angažovanosti IRA v konfliktu je rovněž cílem vymezit pojem terorismus a zhodnotit, zda lze na IRA nahlížet jako na teroristickou organizaci. V první části práce se zabývám analýzou historických souvislostí a předpoklady vzniku konfliktu. Nastiňuji zde vývoj do období krátce po rozdělení ostrova. V následující kapitole se zabývám samotným vymezením pojmu terorismus a jeho hlavními rysy, vývojovými stádii, v čem se odlišuje proti klasické válce a guerilly a jeho typovému rozdělení. Dále je zde nastíněn původ Irské republikánské armády a s jakými prvky terorismu se IRA ztotožňuje. V poslední části práce se pak zabývám konkrétní analýzou severoirského konfliktu od rozdělení ostrova a procesem jeho řešení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.